Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Obecné zásady hodnocení

1. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.

2. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků na škole se hodnotí klasifikací, kombinací klasifikace a slovního hodnocení u žáků s poruchami učení.

3. Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech.

4. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu.

5. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.

6. Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období.

7. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Přihlíží se i ke snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům.

8. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru a klasifikace za příslušné období.

9. V případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje učitel zákonné zástupce žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem. Případy zaostávání žáků v učení se projednají v pedagogické radě.

 

Způsob získávání podkladů pro hodnocení

 

1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:

• soustavným diagnostickým pozorováním žáka

• soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování,

• různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy

• kontrolními písemnými pracemi

• analýzou různých činností žáka

• konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky (PPP)

• rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka

• analýzou portfolia žáka

2. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.

3. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky – současně se sdělováním známek žákům. Při hodnocení využívá i sebehodnocení žáka.

4. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

5. O termínu čtvrtletní písemné práce informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

6. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo řediteli školy.

7. Vyučující zajistí zapsání známek také do třídního katalogu a dbá o jejich úplnost. Do katalogu jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole.

8. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30. října dalšího školního roku. Opravené čtvrtletní písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům.

9. Třídní učitelé jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů na pedagogické radě.

 

Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků.

2. Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků.

3. Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení.

4. Při sebehodnocení se žák snaží popsat:

• co se mu daří

• co mu ještě nejde

• jak bude pokračovat dál

5. Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.

6. Při sebehodnocení žáka má důležitou úlohu práce s portfoliem žáka.

7. Známky nejsou jediným zdrojem motivace.

8. Sebehodnocení žáků nemá nahradit klasické hodnocení (hodnocení žáka pedagogem), ale má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáka.

9. Na konci pololetí žák písemnou nebo ústní formou provede sebehodnocení v oblasti:

- zodpovědnost

- motivace k učení

- sebedůvěra

- vztahy v třídním kolektivu.

 

 

Formy informování žáků, zákonných zástupců o prospěchu žáka

1. průběžně prostřednictvím žákovské knížky

2. v době konzultací, třídních schůzek

3. před koncem každého čtvrtletí

4. jinou dohodnutou formou mezi žákem a učitelem, učitelem a zákonnými zástupci

Stupně hodnocení prospěchu

1. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

1 - výborný

2 - chvalitebný

3 - dobrý

4 - dostatečný

5 - nedostatečný

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace v předmětech:

Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované poznatky a dovednosti a chápe vztahy mezi nimi. Je schopen je samostatně a tvořivě uplatnit při řešení teoretických i praktických úkolů. Myslí logicky správně. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, s menšími nedostatky. Žák si samostatně organizuje vlastní práci, aktivně překonává vyskytující se překážky. Ústní a písemný projev je správný, grafický projev je přesný a estetický.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti přesně a úplně, avšak chybí pochopení vztahů mezi nimi. Kvalita výsledků jeho činnosti je bez podstatných nedostatků. Žák uplatňuje získané poznatky samostatně, případně s malou pomocí učitele. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Dovede účelně organizovat vlastní práci. Má menší nedostatky ve správnosti ústního a písemného projevu. Jeho grafický projev je estetický a bez větších nepřesností.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v učivu nepodstatné mezery, v kvalitě výsledků se projevují častější nedostatky. Dopouští se chyb v uplatňování poznatků a dovedností i při řešení úkolů. Potřebuje k práci podněty učitele, s jeho pomocí pak dovede korigovat podstatnější nepřesnosti a chyby. Přemýšlí vcelku správně, není příliš tvořivý, v logickém myšlení se objevují nedostatky. Ty se projevují častěji i v ústním a písemném projevu, grafický projev je méně estetický.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má závažné mezery v osvojení si požadovaných poznatků. Při uplatnění poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby, také v logickém myšlení se vyskytují závažné nedostatky. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je nesamostatný. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Jeho ústní a grafický projev má vážné nedostatky ve správnosti, výstižnosti, nebo estetice. Žák má velké těžkosti při samostatném studiu. Projevuje malou snahu a zájem.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si neosvojil požadované poznatky, má v nich značné mezery. Stejně tak kvalita výsledků jeho činnosti vykazuje závažné nedostatky; žák není schopen je odstranit ani s pomocí učitele. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností i při řešení úkolů se vyskytují závažné chyby. Své vědomosti nedovede uplatnit ani s podněty učitele; není samostatný v myšlení. V ústním, písemném a grafickém projevu má závažné nedostatky.

2. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin:

• předměty s převahou teoretického zaměření

• předměty s převahou praktických činností

• předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření

Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.

3. Při hodnocení touto stupnicí jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl vzhledem k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku. Klasifikace zahrnuje ohodnocení přístupu žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

 

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

Převahu teoretického zaměření mají předměty český jazyk, anglický jazyk, prvouka, vlastivěda, přírodověda a matematika.

Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

• ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti

• schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí

• kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost

• aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim

• přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu

• kvalita výsledků činností

• osvojení účinných metod samostatného učení

 

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření

Převahu praktického zaměření má předmět pracovní výchova.

Při klasifikaci v předmětech uvedených v s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí:

• vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem

• osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce

• využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech

• aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech

• kvalita výsledků činností

• organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti

• dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí

• hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci, obsluha a údržba pomůcek, nástrojů a nářadí

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

Převahu výchovného zaměření mají předměty výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova.

Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

• stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu

• osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace

• poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti, kvalita projevu

• vztah žáka k činnostem a zájem o ně

• estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu

• v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví

 

Celkové hodnocení žáka na vysvědčení

 

Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

 

Prospěl(a) s vyznamenáním – není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než chvalitebný, průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,5 a jeho chování je velmi dobré.

Prospěl(a) – není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný.

Neprospěl(a) – je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný

Nehodnocen(a) – není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

 

V případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 2 vyhlášky.

 

Při hodnocení jednoho předmětu více pedagogy závisí výsledná klasifikace na vzájemné dohodě těchto pedagogických pracovníků.

 

 

Zásady pro hodnocení chování žáka ve škole

1. Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou.

2. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka.

3. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě
   vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě.

4. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování vnitřního řádu školy během klasifikačního období, ve škole, při akcích konaných školou.

5. Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě.

Stupně hodnocení chování

 

Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

1 – velmi dobré

2 – uspokojivé

3 – neuspokojivé

 

 

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování

 

Stupeň 1 (velmi dobré)

 

• žák uvědoměle dodržuje pravidla slušného chování

• žák dokáže aplikovat pravidla chování do praktického života ve škole

• v případě porušování pravidel je žák schopen rychle a účinně na základě upozornění své jednání napravit

• po udělení výchovného opatření dojde v krátké době k výraznému zlepšení chování

 

Stupeň 2 (uspokojivé)

 

• neomluvená absence: 6 – 10 h

• porušování školního řádu bez náprav

• přes napomenutí a důtku TU a ŘŠ se dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací proces

• opakované závažné hrubé chování a jednání ke svým spolužákům – sklon k psychické i fyzické šikaně (včetně manipulace se slabšími spolužáky), vandalství, ublížení na zdraví, užívání nebo nošení návykových látek do školy

 

Stupeň 3 (neuspokojivé)

 

• prohlubující se neomluvená absence: nad 10 h

• soustavné porušování školního řádu

• předcházející výchovná opatření se míjí účinkem a výchovně vzdělávací proces je vážně narušen

• jedná se o vysokou míru nebezpečnosti pro třídu, školu nebo zdraví žáků

 

Snížený stupeň z chování může být udělen pouze za velmi vážné a hrubé porušování školního řádu v průběhu školního roku a po předchozím vyčerpání všech zmíněných kázeňských opatření a po projednání se zákonnými zástupci. Udělení sníženého stupně z chování bude projednáno na pedagogické radě daného školního roku a musí být jednomyslně schváleno radou.

 

 

Výchovná opatření (§ 31 školského zákona)

 

Pochvala třídního učitele

 

Pochvala TU může být udělena na základě vlastního rozhodnutí i na základě podnětu jiných vyučujících a po projednání s ŘŠ za:

• významný projev školní iniciativy (úspěšná účast v soutěžích různého typu)

• příkladnou účast na akcích pořádaných pro širokou veřejnost

• významnou pomoc spolužákovi

• aktivní zapojení do třídních akcí

• déle trvající úspěšnou práci

 

Pochvala ředitele školy

 

Pochvala ŘŠ může být udělena na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiného člena pedagogického sboru po projednání na pedagogické radě za:

• mimořádný projev lidskosti

• mimořádnou školní iniciativu

• záslužný nebo statečný čin

• dlouhodobou úspěšnou práci

 

Pochvaly ŘŠ budou zaznamenány do katalogového listu a na vysvědčení za pololetí, v němž byly uděleny.

 

Napomenutí třídního učitele

 

Napomenutí TU může udělit třídní učitel samostatně za občasné porušování školního řádu:

• sklon k ničení školního majetku

• nevhodné chování o přestávkách

• občasné neomluvené pozdní příchody do vyučování

• zapomínání domácích úkolů a nenošení školních potřeb

• vyvolávání drobných konfliktů se spolužáky

• projevy nekázně ve vyučování a používání nevhodných slovních výrazů

• občasné nevhodné chování k slabším spolužákům – sklon k šikaně (psychické i fyzické)

• občasné nevhodné chování k pedagogům či jiným zaměstnancům školy

 

Udělené napomenutí sdělí třídní učitel ŘŠ na nejbližší pedagogické radě, provede zápis do žákovské knížky. Rodiče žáka dostanou zvláštní písemné vyrozumění při čtvrtletím hodnocení.

 

Důtka třídního učitele

 

Důtku TU může udělit třídní učitel samostatně za opakované hrubší porušování školního řádu:

• úmyslné ničení školního majetku

• opakované nevhodné chování o přestávkách

• opakované pozdní příchody do vyučování

• opakované zapomínání domácích úkolů a nenošení školních potřeb

• soustavné vyvolávání konfliktů se spolužáky

• opakovaná nekázeň ve vyučování a používání nevhodných slovních výrazů

• opakované nevhodné chování k slabším spolužákům – sklon k šikaně (psychické i fyzické), včetně manipulace se slabšími spolužáky, krádež, ublížení na zdraví, vandalství, pokusy o užívání nebo nošení návykových látek do školy

• neomluvená absence: maximálně 2 h

• opakované nevhodné chování k pedagogům či jiným zaměstnanců

 

Třídní učitel udělenou důtku neprodleně oznámí ŘŠ provede zápis do žákovské knížky a projedná na nejbližší pedagogické radě.

 

Důtka ředitele školy

 

Důtka ŘŠ může být udělena ředitelem školy za vážné porušení školního řádu:

• neomluvená absence: 3 – 5 h

• závažné hrubé chování a jednání ze strany žáků ke svým spolužákům – sklon k psychické i fyzické šikaně (včetně manipulace se slabšími spolužáky), vandalství, ublížení na zdraví, užívání nebo nošení návykových látek do školy

• přes napomenutí a důtku TU nadále žák porušuje školní řád

 

Důtka bude udělena po projednání v pedagogické radě a zapsána do dokumentace školy (katalogového listu).

 

Další informace k výchovným opatřením upravují prováděcí předpisy

(§ 17 vyhlášky č. 48/2005 Sb., § 10 vyhlášky č. 13/2005 Sb.)

 

Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

 

Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy (katalogového listu). Udělení pochvaly a jiného ocenění z výše uvedených důvodů se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

 

Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně.

 

Jakákoliv známka z chování (případně slovní hodnocení chování) není výchovným opatřením, ale vyjadřuje hodnocení chování žáka v průběhu pololetí školního roku. Typ uloženého kázeňského opatření je dán závažností jednání, neplatí pravidlo od „napomenutí k důtkám“.

 

 

Zásady pro používání slovního hodnocení

1. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

2. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace při přestupu na jinou základní školu nebo pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.

3. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

Při použití slovního hodnocení se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka; obsahuje také zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Výsledky vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka.

 

Zásady pro vzájemné převedení klasifikace a slovního hodnocení

 

 

Klasifikaci výsledků vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech a chování žáka lze doplnit slovním hodnocením, které bude obsahovat i hodnocení klíčových kompetencí vymezených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

 

 

Výstupní hodnocení žáků

 

1. Výstupní hodnocení posuzuje, jak žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených v § 44 školského zákona. Hlavním obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání ve struktuře vymezené vzdělávacím programem školy.

2. Výstupní hodnocení žáka obsahuje dále vyjádření o:

• možnostech žáka a jeho nadání

• předpokladech pro další vzdělávání nebo pro uplatnění žáka

• chování žáka v průběhu povinné školní docházky

• dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka

3. Výstupní hodnocení zpracuje třídní učitel a předloží jej ke schválení řediteli školy.

4. Výstupní hodnocení vydá škola žákovi:

• na konci prvního pololetí v pátém ročníku, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole

• do 30. října školního roku, ve kterém si žák podal přihlášku k přijetí do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška

 

 

Komisionální zkouška

 

1. Komisionální zkouška se koná v těchto případech:

• má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí

• při konání opravné zkoušky

2. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.

3. Komise je tříčlenná a tvoří ji:

   • předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy

   • zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu

   • přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené vzdělávacím programem pro základní vzdělávání

4. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

5. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise.

6. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

7. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

8. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

9. Třídní učitel zapíše do třídního výkazu poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky.

V případě, že zákonný zástupce žáka má pochybnosti o správnosti výsledku zkoušky, může požádat o přezkoušení podle § 22.

 

Odlišnosti pro individuální vzdělávání

 

1. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.

2. Vyučující respektuje doporučené způsoby práce a hodnocení žáka, popsané ve zprávě o psychologickém vyšetření. Volí takové způsoby prověřování znalostí žáka, ve kterých se co nejméně projevuje zdravotní postižení (např. doplňování jevů místo diktátů, ústní zkoušení místo písemných prací či naopak, zkrácený rozsah písemných prací,…).

3. Podle druhu postižení využívá speciální metody, postupy, formy a prostředky vzdělávání a hodnocení, kompenzační, rehabilitační a učební pomůcky, speciální učebnice a didaktické materiály.

 

Pokud je ve třídě školy vzděláván individuálně integrovaný žák, vytvoří ředitel školy podmínky odpovídající individuálním vzdělávacím potřebám žáka vedoucí k jeho všestrannému rozvoji.

 

 

Opravná zkouška

1. Opravné zkoušky konají žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy. Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením.

2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna. Termín opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitel školy na červnové pedagogické radě. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku.

4. Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí.

 

Hodnocení na vysvědčení

 

1. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního či druhého pololetí, určí ředitel náhradní termín pro hodnocení (pro první pololetí - do konce března, pro druhé pololetí – do konce září).

2. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu za první pololetí, pak se za první pololetí nehodnotí.

3. Žáci, kteří po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam klasifikováni za pololetí ze všech, popřípadě jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu nezkoušejí a neklasifikují. Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli klasifikováni, je závazná. V předmětech, ve kterých nebyli vyučováni, se neklasifikují.

4. Je-li pochybnost o správnosti hodnocení žáka na vysvědčení, může zákonný zástupce žáka požádat do tří dnů od vydání vysvědčení požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka (§ 52 odst. 4 a § 69 odst. 9 školského zákona).

5. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti.

6. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření a předmětů, z nichž byl uvolněn.

7. Do vyššího ročníku postoupí i žák, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

8. Žák opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval. Tomuto žákovi může ředitel školy povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.

 

 

Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných

 

1. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami a žáci mimořádně nadaní mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení.

2. Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka.

3. Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.

4. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.

5. Vyučující respektuje doporučené způsoby práce a hodnocení žáka, popsané ve zprávě o psychologickém vyšetření. Volí takové způsoby prověřování znalostí žáka, ve kterých se co nejméně projevuje zdravotní postižení (např. doplňování jevů místo diktátů, ústní zkoušení místo písemných prací či naopak, zkrácený rozsah písemných prací,…).

6. Podle druhu postižení využívá speciální metody, postupy, formy a prostředky vzdělávání a hodnocení, kompenzační, rehabilitační a učební pomůcky, speciální učebnice a didaktické materiály.

 

 

Hodnocení nadaných žáků

 

1. Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy.

 

2. Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu.

 

 

Zkoušky při plnění povinné školní docházky v zahraničí nebo v zahraniční škole na území ČR

 

1. Žák, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky, může na základě žádosti zákonného zástupce žáka konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku v kmenové škole nebo ve škole zřízené při diplomatické misi České republiky (dále jen „zkoušející škola“). Zkouška se koná:

 

1. ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,

2. v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,

3. na druhém stupni ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Dějepis a ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Zeměpis, stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

 

2. Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy vysvědčení žáka ze školy mimo území České republiky, včetně jeho překladu do českého jazyka, a to za období, za které se zkouška koná. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Po vykonání zkoušky vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení.

 

3. Pokud žák zkoušku podle odstavce 1 nekoná, doloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy plnění povinné školní docházky žáka předložením vysvědčení žáka ze školy mimo území České republiky za období nejvýše dvou školních roků, včetně jeho překladu do českého jazyka, v termínech stanovených ředitelem kmenové školy. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel kmenové školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Kmenová škola žákovi vysvědčení nevydává.
    

4. Pokračuje-li žák, který konal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek.

 

5. Pokračuje-li žák, který nekonal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání a znalosti vyučovacího jazyka.

 

6. Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, může na základě žádosti zákonného zástupce žáka konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku ve zkoušející škole. Zkouška se koná z každého povinného předmětu vyučovaného v příslušných ročnících školního vzdělávacího programu zkoušející školy, s výjimkou předmětů volitelných. Po vykonání zkoušky vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení.
    

7. Pokud žák zkoušku podle odstavce 1 nekoná, doloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy plnění povinné školní docházky žáka předložením čestného prohlášení zákonného zástupce o vzdělávání žáka v době pobytu v zahraničí, a to za období nejvýše dvou školních roků, v termínech stanovených ředitelem kmenové školy. Kmenová škola žákovi vysvědčení nevydává.

 

8. Pokračuje-li žák, který konal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek.

 

9. Pokračuje-li žák, který nekonal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání a znalosti vyučovacího jazyka.

 

10. Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona, s výjimkou škol podle § 18c, koná za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku v kmenové škole. Zkouška se koná ze vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1.

 

11. Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy vysvědčení žáka ze zahraniční školy na území České republiky, včetně jeho překladu do českého jazyka, a to za období, za které se zkouška koná. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel kmenové školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Po vykonání zkoušky vydá ředitel kmenové školy žákovi vysvědčení.

 

12. Pokračuje-li žák v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek.

 

13. Žákovi, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. a) školského zákona a nekonal zkoušky, vydá ředitel kmenové školy vysvědčení, jestliže
     

1. ve vzdělávacím programu školy mimo území České republiky je na základě mezinárodní smlouvy nebo v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy zařazen vzdělávací obsah podle § 18 odst. 1 a žák byl z tohoto obsahu hodnocen, nebo

2. žák je zároveň žákem poskytovatele vzdělávání v zahraničí, který v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy poskytuje občanům České republiky vzdělávání ve vzdělávacím obsahu podle § 18 odst. 1 a který žáka z tohoto vzdělávacího obsahu hodnotil.

 

14. Žákovi, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona, v jejímž vzdělávacím programu je na základě mezinárodní smlouvy zařazen vzdělávací obsah podle § 18 odst. 1, byl z tohoto vzdělávacího obsahu hodnocen zahraniční školou na vysvědčení a v souladu s mezinárodní smlouvou nekonal zkoušky, ředitel kmenové školy vydá vysvědčení.

 

15. Ředitel kmenové školy vydá vysvědčení za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků. Hodnocení ze vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1 vyhlášky se na tomto vysvědčení uvede v případech podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 v souladu s vysvědčením vydaným školou mimo území České republiky nebo zahraniční školou na území České republiky v případě podle odstavce 1 písm. b) v souladu s osvědčením vydaným zahraničním poskytovatelem vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1.

 

16. Pokračuje-li žák, kterému ředitel kmenové školy vydal vysvědčení, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí jej ředitel kmenové školy do příslušného ročníku na základě tohoto vysvědčení.

 

17. Žáka, který plnil povinnou školní docházku ve škole zřízené při diplomatické misi České republiky nebo konzulárním úřadu České republiky a pokračuje v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle dosavadních výsledků vzdělávání doložených vysvědčením.

 

18. Žáka, na kterého se vztahuje povinná školní docházka a který nekonal zkoušky podle § 18 z jiných než touto vyhláškou stanovených důvodů, zařazuje ředitel kmenové školy do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání a znalosti vyučovacího jazyka.

 

Závěrečná ustanovení

 

Tato pravidla nabývají účinnosti dnem 1. 9. 2015.

Zákonní zástupci žáků jsou informováni o vydání této směrnice, která je pro ně zpřístupněna v budově školy a na webových stránkách školy.

 

 

 

V Brázdimi dne 28. srpna 2015

 

 

Mgr. Miroslav Čmelík

 

ředitel školy

Obecné zásady hodnocení

 

1. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.

2. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků na škole se hodnotí klasifikací, kombinací klasifikace a slovního hodnocení u žáků s poruchami učení.

3. Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech.

4. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu.

5. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.

6. Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období.

7. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Přihlíží se i ke snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům.

8. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru a klasifikace za příslušné období.

9. V případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje učitel zákonné zástupce žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem. Případy zaostávání žáků v učení se projednají v pedagogické radě.

 

 

 

Způsob získávání podkladů pro hodnocení

 

 

 

1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:

 

• soustavným diagnostickým pozorováním žáka

• soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování,

• různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy

• kontrolními písemnými pracemi

• analýzou různých činností žáka

• konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky (PPP)

• rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka

• analýzou portfolia žáka

 

2. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.

3. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky – současně se sdělováním známek žákům. Při hodnocení využívá i sebehodnocení žáka.

4. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

5. O termínu čtvrtletní písemné práce informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

6. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo řediteli školy.

7. Vyučující zajistí zapsání známek také do třídního katalogu a dbá o jejich úplnost. Do katalogu jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole.

8. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30. října dalšího školního roku. Opravené čtvrtletní písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům.

9. Třídní učitelé jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů na pedagogické radě.

 

 

 

Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

 

1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků.

2. Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků.

3. Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení.

4. Při sebehodnocení se žák snaží popsat:

 

• co se mu daří

• co mu ještě nejde

• jak bude pokračovat dál

 

5. Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.

6. Při sebehodnocení žáka má důležitou úlohu práce s portfoliem žáka.

7. Známky nejsou jediným zdrojem motivace.

8. Sebehodnocení žáků nemá nahradit klasické hodnocení (hodnocení žáka pedagogem), ale má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáka.

9. Na konci pololetí žák písemnou nebo ústní formou provede sebehodnocení v oblasti:

 

- zodpovědnost

 

- motivace k učení

 

- sebedůvěra

 

- vztahy v třídním kolektivu.

 

 

 

 

 

Formy informování žáků, zákonných zástupců o prospěchu žáka

 

1. průběžně prostřednictvím žákovské knížky

2. v době konzultací, třídních schůzek

3. před koncem každého čtvrtletí

4. jinou dohodnutou formou mezi žákem a učitelem, učitelem a zákonnými zástupci

 

Stupně hodnocení prospěchu

 

1. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

 

1 - výborný

 

2 - chvalitebný

 

3 - dobrý

 

4 - dostatečný

 

5 - nedostatečný

 

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace v předmětech:

 

Stupeň 1 (výborný)

 

Žák ovládá požadované poznatky a dovednosti a chápe vztahy mezi nimi. Je schopen je samostatně a tvořivě uplatnit při řešení teoretických i praktických úkolů. Myslí logicky správně. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, s menšími nedostatky. Žák si samostatně organizuje vlastní práci, aktivně překonává vyskytující se překážky. Ústní a písemný projev je správný, grafický projev je přesný a estetický.

 

Stupeň 2 (chvalitebný)

 

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti přesně a úplně, avšak chybí pochopení vztahů mezi nimi. Kvalita výsledků jeho činnosti je bez podstatných nedostatků. Žák uplatňuje získané poznatky samostatně, případně s malou pomocí učitele. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Dovede účelně organizovat vlastní práci. Má menší nedostatky ve správnosti ústního a písemného projevu. Jeho grafický projev je estetický a bez větších nepřesností.

 

Stupeň 3 (dobrý)

 

Žák má v učivu nepodstatné mezery, v kvalitě výsledků se projevují častější nedostatky. Dopouští se chyb v uplatňování poznatků a dovedností i při řešení úkolů. Potřebuje k práci podněty učitele, s jeho pomocí pak dovede korigovat podstatnější nepřesnosti a chyby. Přemýšlí vcelku správně, není příliš tvořivý, v logickém myšlení se objevují nedostatky. Ty se projevují častěji i v ústním a písemném projevu, grafický projev je méně estetický.

 

Stupeň 4 (dostatečný)

 

Žák má závažné mezery v osvojení si požadovaných poznatků. Při uplatnění poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby, také v logickém myšlení se vyskytují závažné nedostatky. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je nesamostatný. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Jeho ústní a grafický projev má vážné nedostatky ve správnosti, výstižnosti, nebo estetice. Žák má velké těžkosti při samostatném studiu. Projevuje malou snahu a zájem.

 

Stupeň 5 (nedostatečný)

 

Žák si neosvojil požadované poznatky, má v nich značné mezery. Stejně tak kvalita výsledků jeho činnosti vykazuje závažné nedostatky; žák není schopen je odstranit ani s pomocí učitele. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností i při řešení úkolů se vyskytují závažné chyby. Své vědomosti nedovede uplatnit ani s podněty učitele; není samostatný v myšlení. V ústním, písemném a grafickém projevu má závažné nedostatky.

 

2. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin:

 

• předměty s převahou teoretického zaměření

• předměty s převahou praktických činností

• předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření

 

Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.

 

3. Při hodnocení touto stupnicí jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl vzhledem k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku. Klasifikace zahrnuje ohodnocení přístupu žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

 

 

 

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

 

Převahu teoretického zaměření mají předměty český jazyk, anglický jazyk, prvouka, vlastivěda, přírodověda a matematika.

 

Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

 

• ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti

• schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí

• kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost

• aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim

• přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu

• kvalita výsledků činností

• osvojení účinných metod samostatného učení

 

 

 

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření

 

Převahu praktického zaměření má předmět pracovní výchova.

 

Při klasifikaci v předmětech uvedených v s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí:

 

• vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem

• osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce

• využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech

• aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech

• kvalita výsledků činností

• organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti

• dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí

• hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci, obsluha a údržba pomůcek, nástrojů a nářadí

 

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

 

Převahu výchovného zaměření mají předměty výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova.

 

Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

 

• stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu

• osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace

• poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti, kvalita projevu

• vztah žáka k činnostem a zájem o ně

• estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu

• v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví

 

 

 

Celkové hodnocení žáka na vysvědčení

 

 

 

Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

 

 

 

Prospěl(a) s vyznamenáním – není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než chvalitebný, průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,5 a jeho chování je velmi dobré.

 

Prospěl(a) – není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný.

 

Neprospěl(a) – je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný

 

Nehodnocen(a) – není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

 

 

 

V případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 2 vyhlášky.

 

 

 

Při hodnocení jednoho předmětu více pedagogy závisí výsledná klasifikace na vzájemné dohodě těchto pedagogických pracovníků.

 

 

 

 

 

Zásady pro hodnocení chování žáka ve škole

 

1. Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou.

2. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka.

3. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě
   vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě.

4. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování vnitřního řádu školy během klasifikačního období, ve škole, při akcích konaných školou.

5. Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě.

 

Stupně hodnocení chování

 

 

 

Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

 

1 – velmi dobré

 

2 – uspokojivé

 

3 – neuspokojivé

 

 

 

 

 

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování

 

 

 

Stupeň 1 (velmi dobré)

 

 

 

• žák uvědoměle dodržuje pravidla slušného chování

• žák dokáže aplikovat pravidla chování do praktického života ve škole

• v případě porušování pravidel je žák schopen rychle a účinně na základě upozornění své jednání napravit

• po udělení výchovného opatření dojde v krátké době k výraznému zlepšení chování

 

 

 

Stupeň 2 (uspokojivé)

 

 

 

• neomluvená absence: 6 – 10 h

• porušování školního řádu bez náprav

• přes napomenutí a důtku TU a ŘŠ se dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací proces

• opakované závažné hrubé chování a jednání ke svým spolužákům – sklon k psychické i fyzické šikaně (včetně manipulace se slabšími spolužáky), vandalství, ublížení na zdraví, užívání nebo nošení návykových látek do školy

 

 

 

Stupeň 3 (neuspokojivé)

 

 

 

• prohlubující se neomluvená absence: nad 10 h

• soustavné porušování školního řádu

• předcházející výchovná opatření se míjí účinkem a výchovně vzdělávací proces je vážně narušen

• jedná se o vysokou míru nebezpečnosti pro třídu, školu nebo zdraví žáků

 

 

 

Snížený stupeň z chování může být udělen pouze za velmi vážné a hrubé porušování školního řádu v průběhu školního roku a po předchozím vyčerpání všech zmíněných kázeňských opatření a po projednání se zákonnými zástupci. Udělení sníženého stupně z chování bude projednáno na pedagogické radě daného školního roku a musí být jednomyslně schváleno radou.

 

 

 

 

 

Výchovná opatření (§ 31 školského zákona)

 

 

 

Pochvala třídního učitele

 

 

 

Pochvala TU může být udělena na základě vlastního rozhodnutí i na základě podnětu jiných vyučujících a po projednání s ŘŠ za:

 

• významný projev školní iniciativy (úspěšná účast v soutěžích různého typu)

• příkladnou účast na akcích pořádaných pro širokou veřejnost

• významnou pomoc spolužákovi

• aktivní zapojení do třídních akcí

• déle trvající úspěšnou práci

 

 

 

Pochvala ředitele školy

 

 

 

Pochvala ŘŠ může být udělena na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiného člena pedagogického sboru po projednání na pedagogické radě za:

 

• mimořádný projev lidskosti

• mimořádnou školní iniciativu

• záslužný nebo statečný čin

• dlouhodobou úspěšnou práci

 

 

 

Pochvaly ŘŠ budou zaznamenány do katalogového listu a na vysvědčení za pololetí, v němž byly uděleny.

 

 

 

Napomenutí třídního učitele

 

 

 

Napomenutí TU může udělit třídní učitel samostatně za občasné porušování školního řádu:

 

• sklon k ničení školního majetku

• nevhodné chování o přestávkách

• občasné neomluvené pozdní příchody do vyučování

• zapomínání domácích úkolů a nenošení školních potřeb

• vyvolávání drobných konfliktů se spolužáky

• projevy nekázně ve vyučování a používání nevhodných slovních výrazů

• občasné nevhodné chování k slabším spolužákům – sklon k šikaně (psychické i fyzické)

• občasné nevhodné chování k pedagogům či jiným zaměstnancům školy

 

 

 

Udělené napomenutí sdělí třídní učitel ŘŠ na nejbližší pedagogické radě, provede zápis do žákovské knížky. Rodiče žáka dostanou zvláštní písemné vyrozumění při čtvrtletím hodnocení.

 

 

 

Důtka třídního učitele

 

 

 

Důtku TU může udělit třídní učitel samostatně za opakované hrubší porušování školního řádu:

 

• úmyslné ničení školního majetku

• opakované nevhodné chování o přestávkách

• opakované pozdní příchody do vyučování

• opakované zapomínání domácích úkolů a nenošení školních potřeb

• soustavné vyvolávání konfliktů se spolužáky

• opakovaná nekázeň ve vyučování a používání nevhodných slovních výrazů

• opakované nevhodné chování k slabším spolužákům – sklon k šikaně (psychické i fyzické), včetně manipulace se slabšími spolužáky, krádež, ublížení na zdraví, vandalství, pokusy o užívání nebo nošení návykových látek do školy

• neomluvená absence: maximálně 2 h

• opakované nevhodné chování k pedagogům či jiným zaměstnanců

 

 

 

Třídní učitel udělenou důtku neprodleně oznámí ŘŠ provede zápis do žákovské knížky a projedná na nejbližší pedagogické radě.

 

 

 

Důtka ředitele školy

 

 

 

Důtka ŘŠ může být udělena ředitelem školy za vážné porušení školního řádu:

 

• neomluvená absence: 3 – 5 h

• závažné hrubé chování a jednání ze strany žáků ke svým spolužákům – sklon k psychické i fyzické šikaně (včetně manipulace se slabšími spolužáky), vandalství, ublížení na zdraví, užívání nebo nošení návykových látek do školy

• přes napomenutí a důtku TU nadále žák porušuje školní řád

 

 

 

Důtka bude udělena po projednání v pedagogické radě a zapsána do dokumentace školy (katalogového listu).

 

 

 

Další informace k výchovným opatřením upravují prováděcí předpisy

 

(§ 17 vyhlášky č. 48/2005 Sb., § 10 vyhlášky č. 13/2005 Sb.)

 

 

 

Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

 

 

 

Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy (katalogového listu). Udělení pochvaly a jiného ocenění z výše uvedených důvodů se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

 

 

 

Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně.

 

 

 

Jakákoliv známka z chování (případně slovní hodnocení chování) není výchovným opatřením, ale vyjadřuje hodnocení chování žáka v průběhu pololetí školního roku. Typ uloženého kázeňského opatření je dán závažností jednání, neplatí pravidlo od „napomenutí k důtkám“.

 

 

 

 

 

Zásady pro používání slovního hodnocení

 

1. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

2. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace při přestupu na jinou základní školu nebo pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.

3. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

 

Při použití slovního hodnocení se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka; obsahuje také zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Výsledky vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka.

 

 

 

Zásady pro vzájemné převedení klasifikace a slovního hodnocení

 

 

 

 

 

 

Klasifikaci výsledků vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech a chování žáka lze doplnit slovním hodnocením, které bude obsahovat i hodnocení klíčových kompetencí vymezených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

 

 

 

 

 

Výstupní hodnocení žáků

 

 

 

1. Výstupní hodnocení posuzuje, jak žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených v § 44 školského zákona. Hlavním obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání ve struktuře vymezené vzdělávacím programem školy.

2. Výstupní hodnocení žáka obsahuje dále vyjádření o:

 

• možnostech žáka a jeho nadání

• předpokladech pro další vzdělávání nebo pro uplatnění žáka

• chování žáka v průběhu povinné školní docházky

• dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka

 

3. Výstupní hodnocení zpracuje třídní učitel a předloží jej ke schválení řediteli školy.

4. Výstupní hodnocení vydá škola žákovi:

 

• na konci prvního pololetí v pátém ročníku, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole

• do 30. října školního roku, ve kterém si žák podal přihlášku k přijetí do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška

 

 

 

 

 

Komisionální zkouška

 

 

 

1. Komisionální zkouška se koná v těchto případech:

 

• má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí

• při konání opravné zkoušky

 

2. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.

3. Komise je tříčlenná a tvoří ji:

   • předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy

   • zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu

   • přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené vzdělávacím programem pro základní vzdělávání

4. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

5. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise.

6. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

7. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

8. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

9. Třídní učitel zapíše do třídního výkazu poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky.

 

V případě, že zákonný zástupce žáka má pochybnosti o správnosti výsledku zkoušky, může požádat o přezkoušení podle § 22.

 

 

 

Odlišnosti pro individuální vzdělávání

 

 

 

1. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.

2. Vyučující respektuje doporučené způsoby práce a hodnocení žáka, popsané ve zprávě o psychologickém vyšetření. Volí takové způsoby prověřování znalostí žáka, ve kterých se co nejméně projevuje zdravotní postižení (např. doplňování jevů místo diktátů, ústní zkoušení místo písemných prací či naopak, zkrácený rozsah písemných prací,…).

3. Podle druhu postižení využívá speciální metody, postupy, formy a prostředky vzdělávání a hodnocení, kompenzační, rehabilitační a učební pomůcky, speciální učebnice a didaktické materiály.

 

 

 

Pokud je ve třídě školy vzděláván individuálně integrovaný žák, vytvoří ředitel školy podmínky odpovídající individuálním vzdělávacím potřebám žáka vedoucí k jeho všestrannému rozvoji.

 

 

 

 

 

Opravná zkouška

 

1. Opravné zkoušky konají žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy. Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením.

2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna. Termín opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitel školy na červnové pedagogické radě. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku.

4. Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí.

 

 

 

Hodnocení na vysvědčení

 

 

 

1. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního či druhého pololetí, určí ředitel náhradní termín pro hodnocení (pro první pololetí - do konce března, pro druhé pololetí – do konce září).

2. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu za první pololetí, pak se za první pololetí nehodnotí.

3. Žáci, kteří po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam klasifikováni za pololetí ze všech, popřípadě jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu nezkoušejí a neklasifikují. Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli klasifikováni, je závazná. V předmětech, ve kterých nebyli vyučováni, se neklasifikují.

4. Je-li pochybnost o správnosti hodnocení žáka na vysvědčení, může zákonný zástupce žáka požádat do tří dnů od vydání vysvědčení požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka (§ 52 odst. 4 a § 69 odst. 9 školského zákona).

5. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti.

6. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření a předmětů, z nichž byl uvolněn.

7. Do vyššího ročníku postoupí i žák, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

8. Žák opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval. Tomuto žákovi může ředitel školy povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.

 

 

 

 

 

Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných

 

 

 

1. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami a žáci mimořádně nadaní mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení.

2. Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka.

3. Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.

4. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.

5. Vyučující respektuje doporučené způsoby práce a hodnocení žáka, popsané ve zprávě o psychologickém vyšetření. Volí takové způsoby prověřování znalostí žáka, ve kterých se co nejméně projevuje zdravotní postižení (např. doplňování jevů místo diktátů, ústní zkoušení místo písemných prací či naopak, zkrácený rozsah písemných prací,…).

6. Podle druhu postižení využívá speciální metody, postupy, formy a prostředky vzdělávání a hodnocení, kompenzační, rehabilitační a učební pomůcky, speciální učebnice a didaktické materiály.

 

 

 

 

 

Hodnocení nadaných žáků

 

 

 

1. Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy.

 

 

 

2. Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu.

 

 

 

 

 

Zkoušky při plnění povinné školní docházky v zahraničí nebo v zahraniční škole na území ČR

 

 

 

1. Žák, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky, může na základě žádosti zákonného zástupce žáka konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku v kmenové škole nebo ve škole zřízené při diplomatické misi České republiky (dále jen „zkoušející škola“). Zkouška se koná:

 

 

 

1. ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,

2. v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,

3. na druhém stupni ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Dějepis a ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Zeměpis, stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

 

 

 

2. Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy vysvědčení žáka ze školy mimo území České republiky, včetně jeho překladu do českého jazyka, a to za období, za které se zkouška koná. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Po vykonání zkoušky vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení.

 

 

 

3. Pokud žák zkoušku podle odstavce 1 nekoná, doloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy plnění povinné školní docházky žáka předložením vysvědčení žáka ze školy mimo území České republiky za období nejvýše dvou školních roků, včetně jeho překladu do českého jazyka, v termínech stanovených ředitelem kmenové školy. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel kmenové školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Kmenová škola žákovi vysvědčení nevydává.
    

4. Pokračuje-li žák, který konal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek.

 

 

 

5. Pokračuje-li žák, který nekonal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání a znalosti vyučovacího jazyka.

 

 

 

6. Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, může na základě žádosti zákonného zástupce žáka konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku ve zkoušející škole. Zkouška se koná z každého povinného předmětu vyučovaného v příslušných ročnících školního vzdělávacího programu zkoušející školy, s výjimkou předmětů volitelných. Po vykonání zkoušky vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení.
    

7. Pokud žák zkoušku podle odstavce 1 nekoná, doloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy plnění povinné školní docházky žáka předložením čestného prohlášení zákonného zástupce o vzdělávání žáka v době pobytu v zahraničí, a to za období nejvýše dvou školních roků, v termínech stanovených ředitelem kmenové školy. Kmenová škola žákovi vysvědčení nevydává.

 

 

 

8. Pokračuje-li žák, který konal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek.

 

 

 

9. Pokračuje-li žák, který nekonal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání a znalosti vyučovacího jazyka.

 

 

 

10. Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona, s výjimkou škol podle § 18c, koná za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku v kmenové škole. Zkouška se koná ze vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1.

 

 

 

11. Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy vysvědčení žáka ze zahraniční školy na území České republiky, včetně jeho překladu do českého jazyka, a to za období, za které se zkouška koná. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel kmenové školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Po vykonání zkoušky vydá ředitel kmenové školy žákovi vysvědčení.

 

 

 

12. Pokračuje-li žák v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek.

 

 

 

13. Žákovi, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. a) školského zákona a nekonal zkoušky, vydá ředitel kmenové školy vysvědčení, jestliže
     

 

1. ve vzdělávacím programu školy mimo území České republiky je na základě mezinárodní smlouvy nebo v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy zařazen vzdělávací obsah podle § 18 odst. 1 a žák byl z tohoto obsahu hodnocen, nebo

2. žák je zároveň žákem poskytovatele vzdělávání v zahraničí, který v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy poskytuje občanům České republiky vzdělávání ve vzdělávacím obsahu podle § 18 odst. 1 a který žáka z tohoto vzdělávacího obsahu hodnotil.

 

 

 

14. Žákovi, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona, v jejímž vzdělávacím programu je na základě mezinárodní smlouvy zařazen vzdělávací obsah podle § 18 odst. 1, byl z tohoto vzdělávacího obsahu hodnocen zahraniční školou na vysvědčení a v souladu s mezinárodní smlouvou nekonal zkoušky, ředitel kmenové školy vydá vysvědčení.

 

 

 

15. Ředitel kmenové školy vydá vysvědčení za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků. Hodnocení ze vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1 vyhlášky se na tomto vysvědčení uvede v případech podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 v souladu s vysvědčením vydaným školou mimo území České republiky nebo zahraniční školou na území České republiky v případě podle odstavce 1 písm. b) v souladu s osvědčením vydaným zahraničním poskytovatelem vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1.

 

 

 

16. Pokračuje-li žák, kterému ředitel kmenové školy vydal vysvědčení, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí jej ředitel kmenové školy do příslušného ročníku na základě tohoto vysvědčení.

 

 

 

17. Žáka, který plnil povinnou školní docházku ve škole zřízené při diplomatické misi České republiky nebo konzulárním úřadu České republiky a pokračuje v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle dosavadních výsledků vzdělávání doložených vysvědčením.

 

 

 

18. Žáka, na kterého se vztahuje povinná školní docházka a který nekonal zkoušky podle § 18 z jiných než touto vyhláškou stanovených důvodů, zařazuje ředitel kmenové školy do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání a znalosti vyučovacího jazyka.

 

 

 

Závěrečná ustanovení

 

 

 

Tato pravidla nabývají účinnosti dnem 1. 9. 2015.

 

Zákonní zástupci žáků jsou informováni o vydání této směrnice, která je pro ně zpřístupněna v budově školy a na webových stránkách školy.

 

 

 

 

 

 

 

V Brázdimi dne 28. srpna 2015

 

 

 

 

 

Mgr. Miroslav Čmelík

 

 

ředitel školy

Obecné zásady hodnocení

 

1. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.

2. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků na škole se hodnotí klasifikací, kombinací klasifikace a slovního hodnocení u žáků s poruchami učení.

3. Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech.

4. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu.

5. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.

6. Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období.

7. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Přihlíží se i ke snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům.

8. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru a klasifikace za příslušné období.

9. V případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje učitel zákonné zástupce žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem. Případy zaostávání žáků v učení se projednají v pedagogické radě.

 

 

 

Způsob získávání podkladů pro hodnocení

 

 

 

1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:

 

• soustavným diagnostickým pozorováním žáka

• soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování,

• různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy

• kontrolními písemnými pracemi

• analýzou různých činností žáka

• konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky (PPP)

• rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka

• analýzou portfolia žáka

 

2. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.

3. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky – současně se sdělováním známek žákům. Při hodnocení využívá i sebehodnocení žáka.

4. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

5. O termínu čtvrtletní písemné práce informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

6. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo řediteli školy.

7. Vyučující zajistí zapsání známek také do třídního katalogu a dbá o jejich úplnost. Do katalogu jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole.

8. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30. října dalšího školního roku. Opravené čtvrtletní písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům.

9. Třídní učitelé jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů na pedagogické radě.

 

 

 

Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

 

1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků.

2. Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků.

3. Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení.

4. Při sebehodnocení se žák snaží popsat:

 

• co se mu daří

• co mu ještě nejde

• jak bude pokračovat dál

 

5. Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.

6. Při sebehodnocení žáka má důležitou úlohu práce s portfoliem žáka.

7. Známky nejsou jediným zdrojem motivace.

8. Sebehodnocení žáků nemá nahradit klasické hodnocení (hodnocení žáka pedagogem), ale má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáka.

9. Na konci pololetí žák písemnou nebo ústní formou provede sebehodnocení v oblasti:

 

- zodpovědnost

 

- motivace k učení

 

- sebedůvěra

 

- vztahy v třídním kolektivu.

 

 

 

 

 

Formy informování žáků, zákonných zástupců o prospěchu žáka

 

1. průběžně prostřednictvím žákovské knížky

2. v době konzultací, třídních schůzek

3. před koncem každého čtvrtletí

4. jinou dohodnutou formou mezi žákem a učitelem, učitelem a zákonnými zástupci

 

Stupně hodnocení prospěchu

 

1. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

 

1 - výborný

 

2 - chvalitebný

 

3 - dobrý

 

4 - dostatečný

 

5 - nedostatečný

 

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace v předmětech:

 

Stupeň 1 (výborný)

 

Žák ovládá požadované poznatky a dovednosti a chápe vztahy mezi nimi. Je schopen je samostatně a tvořivě uplatnit při řešení teoretických i praktických úkolů. Myslí logicky správně. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, s menšími nedostatky. Žák si samostatně organizuje vlastní práci, aktivně překonává vyskytující se překážky. Ústní a písemný projev je správný, grafický projev je přesný a estetický.

 

Stupeň 2 (chvalitebný)

 

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti přesně a úplně, avšak chybí pochopení vztahů mezi nimi. Kvalita výsledků jeho činnosti je bez podstatných nedostatků. Žák uplatňuje získané poznatky samostatně, případně s malou pomocí učitele. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Dovede účelně organizovat vlastní práci. Má menší nedostatky ve správnosti ústního a písemného projevu. Jeho grafický projev je estetický a bez větších nepřesností.

 

Stupeň 3 (dobrý)

 

Žák má v učivu nepodstatné mezery, v kvalitě výsledků se projevují častější nedostatky. Dopouští se chyb v uplatňování poznatků a dovedností i při řešení úkolů. Potřebuje k práci podněty učitele, s jeho pomocí pak dovede korigovat podstatnější nepřesnosti a chyby. Přemýšlí vcelku správně, není příliš tvořivý, v logickém myšlení se objevují nedostatky. Ty se projevují častěji i v ústním a písemném projevu, grafický projev je méně estetický.

 

Stupeň 4 (dostatečný)

 

Žák má závažné mezery v osvojení si požadovaných poznatků. Při uplatnění poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby, také v logickém myšlení se vyskytují závažné nedostatky. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je nesamostatný. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Jeho ústní a grafický projev má vážné nedostatky ve správnosti, výstižnosti, nebo estetice. Žák má velké těžkosti při samostatném studiu. Projevuje malou snahu a zájem.

 

Stupeň 5 (nedostatečný)

 

Žák si neosvojil požadované poznatky, má v nich značné mezery. Stejně tak kvalita výsledků jeho činnosti vykazuje závažné nedostatky; žák není schopen je odstranit ani s pomocí učitele. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností i při řešení úkolů se vyskytují závažné chyby. Své vědomosti nedovede uplatnit ani s podněty učitele; není samostatný v myšlení. V ústním, písemném a grafickém projevu má závažné nedostatky.

 

2. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin:

 

• předměty s převahou teoretického zaměření

• předměty s převahou praktických činností

• předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření

 

Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.

 

3. Při hodnocení touto stupnicí jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl vzhledem k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku. Klasifikace zahrnuje ohodnocení přístupu žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

 

 

 

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

 

Převahu teoretického zaměření mají předměty český jazyk, anglický jazyk, prvouka, vlastivěda, přírodověda a matematika.

 

Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

 

• ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti

• schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí

• kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost

• aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim

• přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu

• kvalita výsledků činností

• osvojení účinných metod samostatného učení

 

 

 

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření

 

Převahu praktického zaměření má předmět pracovní výchova.

 

Při klasifikaci v předmětech uvedených v s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí:

 

• vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem

• osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce

• využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech

• aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech

• kvalita výsledků činností

• organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti

• dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí

• hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci, obsluha a údržba pomůcek, nástrojů a nářadí

 

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

 

Převahu výchovného zaměření mají předměty výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova.

 

Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

 

• stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu

• osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace

• poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti, kvalita projevu

• vztah žáka k činnostem a zájem o ně

• estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu

• v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví

 

 

 

Celkové hodnocení žáka na vysvědčení

 

 

 

Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

 

 

 

Prospěl(a) s vyznamenáním – není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než chvalitebný, průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,5 a jeho chování je velmi dobré.

 

Prospěl(a) – není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný.

 

Neprospěl(a) – je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný

 

Nehodnocen(a) – není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

 

 

 

V případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 2 vyhlášky.

 

 

 

Při hodnocení jednoho předmětu více pedagogy závisí výsledná klasifikace na vzájemné dohodě těchto pedagogických pracovníků.

 

 

 

 

 

Zásady pro hodnocení chování žáka ve škole

 

1. Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou.

2. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka.

3. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě
   vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě.

4. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování vnitřního řádu školy během klasifikačního období, ve škole, při akcích konaných školou.

5. Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě.

 

Stupně hodnocení chování

 

 

 

Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

 

1 – velmi dobré

 

2 – uspokojivé

 

3 – neuspokojivé

 

 

 

 

 

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování

 

 

 

Stupeň 1 (velmi dobré)

 

 

 

• žák uvědoměle dodržuje pravidla slušného chování

• žák dokáže aplikovat pravidla chování do praktického života ve škole

• v případě porušování pravidel je žák schopen rychle a účinně na základě upozornění své jednání napravit

• po udělení výchovného opatření dojde v krátké době k výraznému zlepšení chování

 

 

 

Stupeň 2 (uspokojivé)

 

 

 

• neomluvená absence: 6 – 10 h

• porušování školního řádu bez náprav

• přes napomenutí a důtku TU a ŘŠ se dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací proces

• opakované závažné hrubé chování a jednání ke svým spolužákům – sklon k psychické i fyzické šikaně (včetně manipulace se slabšími spolužáky), vandalství, ublížení na zdraví, užívání nebo nošení návykových látek do školy

 

 

 

Stupeň 3 (neuspokojivé)

 

 

 

• prohlubující se neomluvená absence: nad 10 h

• soustavné porušování školního řádu

• předcházející výchovná opatření se míjí účinkem a výchovně vzdělávací proces je vážně narušen

• jedná se o vysokou míru nebezpečnosti pro třídu, školu nebo zdraví žáků

 

 

 

Snížený stupeň z chování může být udělen pouze za velmi vážné a hrubé porušování školního řádu v průběhu školního roku a po předchozím vyčerpání všech zmíněných kázeňských opatření a po projednání se zákonnými zástupci. Udělení sníženého stupně z chování bude projednáno na pedagogické radě daného školního roku a musí být jednomyslně schváleno radou.

 

 

 

 

 

Výchovná opatření (§ 31 školského zákona)

Pochvala třídního učitele

Pochvala TU může být udělena na základě vlastního rozhodnutí i na základě podnětu jiných vyučujících a po projednání s ŘŠ za:

 

• významný projev školní iniciativy (úspěšná účast v soutěžích různého typu)

• příkladnou účast na akcích pořádaných pro širokou veřejnost

• významnou pomoc spolužákovi

• aktivní zapojení do třídních akcí

• déle trvající úspěšnou práci

Pochvala ředitele školy

Pochvala ŘŠ může být udělena na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiného člena pedagogického sboru po projednání na pedagogické radě za:

 

• mimořádný projev lidskosti

• mimořádnou školní iniciativu

• záslužný nebo statečný čin

• dlouhodobou úspěšnou práci

Pochvaly ŘŠ budou zaznamenány do katalogového listu a na vysvědčení za pololetí, v němž byly uděleny.

Napomenutí třídního učitele

Napomenutí TU může udělit třídní učitel samostatně za občasné porušování školního řádu:

 

• sklon k ničení školního majetku

• nevhodné chování o přestávkách

• občasné neomluvené pozdní příchody do vyučování

• zapomínání domácích úkolů a nenošení školních potřeb

• vyvolávání drobných konfliktů se spolužáky

• projevy nekázně ve vyučování a používání nevhodných slovních výrazů

• občasné nevhodné chování k slabším spolužákům – sklon k šikaně (psychické i fyzické)

• občasné nevhodné chování k pedagogům či jiným zaměstnancům školy

Udělené napomenutí sdělí třídní učitel ŘŠ na nejbližší pedagogické radě, provede zápis do žákovské knížky. Rodiče žáka dostanou zvláštní písemné vyrozumění při čtvrtletím hodnocení.

Důtka třídního učitele

Důtku TU může udělit třídní učitel samostatně za opakované hrubší porušování školního řádu:

 

• úmyslné ničení školního majetku

• opakované nevhodné chování o přestávkách

• opakované pozdní příchody do vyučování

• opakované zapomínání domácích úkolů a nenošení školních potřeb

• soustavné vyvolávání konfliktů se spolužáky

• opakovaná nekázeň ve vyučování a používání nevhodných slovních výrazů

• opakované nevhodné chování k slabším spolužákům – sklon k šikaně (psychické i fyzické), včetně manipulace se slabšími spolužáky, krádež, ublížení na zdraví, vandalství, pokusy o užívání nebo nošení návykových látek do školy

• neomluvená absence: maximálně 2 h

• opakované nevhodné chování k pedagogům či jiným zaměstnanců

Třídní učitel udělenou důtku neprodleně oznámí ŘŠ provede zápis do žákovské knížky a projedná na nejbližší pedagogické radě. 

Důtka ředitele školy

Důtka ŘŠ může být udělena ředitelem školy za vážné porušení školního řádu:

 

• neomluvená absence: 3 – 5 h

• závažné hrubé chování a jednání ze strany žáků ke svým spolužákům – sklon k psychické i fyzické šikaně (včetně manipulace se slabšími spolužáky), vandalství, ublížení na zdraví, užívání nebo nošení návykových látek do školy

• přes napomenutí a důtku TU nadále žák porušuje školní řád

Důtka bude udělena po projednání v pedagogické radě a zapsána do dokumentace školy (katalogového listu).

 

Další informace k výchovným opatřením upravují prováděcí předpisy

 

(§ 17 vyhlášky č. 48/2005 Sb., § 10 vyhlášky č. 13/2005 Sb.)

Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy (katalogového listu). Udělení pochvaly a jiného ocenění z výše uvedených důvodů se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně.

Jakákoliv známka z chování (případně slovní hodnocení chování) není výchovným opatřením, ale vyjadřuje hodnocení chování žáka v průběhu pololetí školního roku. Typ uloženého kázeňského opatření je dán závažností jednání, neplatí pravidlo od „napomenutí k důtkám“.

Zásady pro používání slovního hodnocení

 

1. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

2. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace při přestupu na jinou základní školu nebo pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.

3. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

 

Při použití slovního hodnocení se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka; obsahuje také zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Výsledky vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka.

 

Zásady pro vzájemné převedení klasifikace a slovního hodnocení

 

 

Klasifikaci výsledků vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech a chování žáka lze doplnit slovním hodnocením, které bude obsahovat i hodnocení klíčových kompetencí vymezených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

Výstupní hodnocení žáků

1. Výstupní hodnocení posuzuje, jak žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených v § 44 školského zákona. Hlavním obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání ve struktuře vymezené vzdělávacím programem školy.

2. Výstupní hodnocení žáka obsahuje dále vyjádření o:

 

• možnostech žáka a jeho nadání

• předpokladech pro další vzdělávání nebo pro uplatnění žáka

• chování žáka v průběhu povinné školní docházky

• dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka

 

3. Výstupní hodnocení zpracuje třídní učitel a předloží jej ke schválení řediteli školy.

4. Výstupní hodnocení vydá škola žákovi:

 

• na konci prvního pololetí v pátém ročníku, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole

• do 30. října školního roku, ve kterém si žák podal přihlášku k přijetí do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška

Komisionální zkouška

 

1. Komisionální zkouška se koná v těchto případech:

 

• má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí

• při konání opravné zkoušky

 

2. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.

3. Komise je tříčlenná a tvoří ji:

   • předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy

   • zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu

   • přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené vzdělávacím programem pro základní vzdělávání

4. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

5. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise.

6. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

7. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

8. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

9. Třídní učitel zapíše do třídního výkazu poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky.

 

V případě, že zákonný zástupce žáka má pochybnosti o správnosti výsledku zkoušky, může požádat o přezkoušení podle § 22.

 

Odlišnosti pro individuální vzdělávání

1. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.

2. Vyučující respektuje doporučené způsoby práce a hodnocení žáka, popsané ve zprávě o psychologickém vyšetření. Volí takové způsoby prověřování znalostí žáka, ve kterých se co nejméně projevuje zdravotní postižení (např. doplňování jevů místo diktátů, ústní zkoušení místo písemných prací či naopak, zkrácený rozsah písemných prací,…).

3. Podle druhu postižení využívá speciální metody, postupy, formy a prostředky vzdělávání a hodnocení, kompenzační, rehabilitační a učební pomůcky, speciální učebnice a didaktické materiály.

 

Pokud je ve třídě školy vzděláván individuálně integrovaný žák, vytvoří ředitel školy podmínky odpovídající individuálním vzdělávacím potřebám žáka vedoucí k jeho všestrannému rozvoji.

 

Opravná zkouška

 

1. Opravné zkoušky konají žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy. Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením.

2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna. Termín opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitel školy na červnové pedagogické radě. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku.

4. Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí.

 

Hodnocení na vysvědčení

 

1. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního či druhého pololetí, určí ředitel náhradní termín pro hodnocení (pro první pololetí - do konce března, pro druhé pololetí – do konce září).

2. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu za první pololetí, pak se za první pololetí nehodnotí.

3. Žáci, kteří po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam klasifikováni za pololetí ze všech, popřípadě jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu nezkoušejí a neklasifikují. Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli klasifikováni, je závazná. V předmětech, ve kterých nebyli vyučováni, se neklasifikují.

4. Je-li pochybnost o správnosti hodnocení žáka na vysvědčení, může zákonný zástupce žáka požádat do tří dnů od vydání vysvědčení požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka (§ 52 odst. 4 a § 69 odst. 9 školského zákona).

5. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti.

6. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření a předmětů, z nichž byl uvolněn.

7. Do vyššího ročníku postoupí i žák, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

8. Žák opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval. Tomuto žákovi může ředitel školy povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.

 

Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných

 

1. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami a žáci mimořádně nadaní mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení.

2. Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka.

3. Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.

4. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.

5. Vyučující respektuje doporučené způsoby práce a hodnocení žáka, popsané ve zprávě o psychologickém vyšetření. Volí takové způsoby prověřování znalostí žáka, ve kterých se co nejméně projevuje zdravotní postižení (např. doplňování jevů místo diktátů, ústní zkoušení místo písemných prací či naopak, zkrácený rozsah písemných prací,…).

6. Podle druhu postižení využívá speciální metody, postupy, formy a prostředky vzdělávání a hodnocení, kompenzační, rehabilitační a učební pomůcky, speciální učebnice a didaktické materiály.

 

Hodnocení nadaných žáků 

1. Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy.

2. Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu.

 

Zkoušky při plnění povinné školní docházky v zahraničí nebo v zahraniční škole na území ČR

Žák, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky, může na základě žádosti zákonného zástupce žáka konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku v kmenové škole nebo ve škole zřízené při diplomatické misi České republiky (dále jen „zkoušející škola“). Zkouška se koná:

1. ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,

2. v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,

3. na druhém stupni ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Dějepis a ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Zeměpis, stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

 

4. Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy vysvědčení žáka ze školy mimo území České republiky, včetně jeho překladu do českého jazyka, a to za období, za které se zkouška koná. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Po vykonání zkoušky vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení.

 

5. Pokud žák zkoušku podle odstavce 1 nekoná, doloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy plnění povinné školní docházky žáka předložením vysvědčení žáka ze školy mimo území České republiky za období nejvýše dvou školních roků, včetně jeho překladu do českého jazyka, v termínech stanovených ředitelem kmenové školy. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel kmenové školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Kmenová škola žákovi vysvědčení nevydává.
 

6. Pokračuje-li žák, který konal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek.

7. Pokračuje-li žák, který nekonal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání a znalosti vyučovacího jazyka.

8. Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, může na základě žádosti zákonného zástupce žáka konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku ve zkoušející škole. Zkouška se koná z každého povinného předmětu vyučovaného v příslušných ročnících školního vzdělávacího programu zkoušející školy, s výjimkou předmětů volitelných. Po vykonání zkoušky vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení.
 

9. Pokud žák zkoušku podle odstavce 1 nekoná, doloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy plnění povinné školní docházky žáka předložením čestného prohlášení zákonného zástupce o vzdělávání žáka v době pobytu v zahraničí, a to za období nejvýše dvou školních roků, v termínech stanovených ředitelem kmenové školy. Kmenová škola žákovi vysvědčení nevydává.

10. Pokračuje-li žák, který konal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek.

11. Pokračuje-li žák, který nekonal zkoušky podle odstavce 1, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání a znalosti vyučovacího jazyka.

12. Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona, s výjimkou škol podle § 18c, koná za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků, zkoušku v kmenové škole. Zkouška se koná ze vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1.

13. Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli kmenové školy vysvědčení žáka ze zahraniční školy na území České republiky, včetně jeho překladu do českého jazyka, a to za období, za které se zkouška koná. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel kmenové školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu. Po vykonání zkoušky vydá ředitel kmenové školy žákovi vysvědčení.

14. Pokračuje-li žák v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ho ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle výsledků zkoušek.

15. Žákovi, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. a) školského zákona a nekonal zkoušky, vydá ředitel kmenové školy vysvědčení, jestliže

16. ve vzdělávacím programu školy mimo území České republiky je na základě mezinárodní smlouvy nebo v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy zařazen vzdělávací obsah podle § 18 odst. 1 a žák byl z tohoto obsahu hodnocen, nebo

17. žák je zároveň žákem poskytovatele vzdělávání v zahraničí, který v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy poskytuje občanům České republiky vzdělávání ve vzdělávacím obsahu podle § 18 odst. 1 a který žáka z tohoto vzdělávacího obsahu hodnotil.

 

18. Žákovi, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole na území České republiky podle § 38 odst. 1 písm. c) školského zákona, v jejímž vzdělávacím programu je na základě mezinárodní smlouvy zařazen vzdělávací obsah podle § 18 odst. 1, byl z tohoto vzdělávacího obsahu hodnocen zahraniční školou na vysvědčení a v souladu s mezinárodní smlouvou nekonal zkoušky, ředitel kmenové školy vydá vysvědčení.

 

19. Ředitel kmenové školy vydá vysvědčení za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků. Hodnocení ze vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1 vyhlášky se na tomto vysvědčení uvede v případech podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 v souladu s vysvědčením vydaným školou mimo území České republiky nebo zahraniční školou na území České republiky v případě podle odstavce 1 písm. b) v souladu s osvědčením vydaným zahraničním poskytovatelem vzdělávacího obsahu podle § 18 odst. 1.

 

20. Pokračuje-li žák, kterému ředitel kmenové školy vydal vysvědčení, v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí jej ředitel kmenové školy do příslušného ročníku na základě tohoto vysvědčení.

21. Žáka, který plnil povinnou školní docházku ve škole zřízené při diplomatické misi České republiky nebo konzulárním úřadu České republiky a pokračuje v plnění povinné školní docházky v kmenové škole, zařadí ředitel kmenové školy do příslušného ročníku podle dosavadních výsledků vzdělávání doložených vysvědčením.

22. Žáka, na kterého se vztahuje povinná školní docházka a který nekonal zkoušky podle § 18 z jiných než touto vyhláškou stanovených důvodů, zařazuje ředitel kmenové školy do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání a znalosti vyučovacího jazyka.

Závěrečná ustanovení

Tato pravidla nabývají účinnosti dnem 1. 9. 2015.

Zákonní zástupci žáků jsou informováni o vydání této směrnice, která je pro ně zpřístupněna v budově školy a na webových stránkách školy.

V Brázdimě dne 28. srpna 2015

Mgr. Miroslav Čmelík

ředitel školy